Na příbězích o zvířatech mě fascinuje, že jsou o krok dále od našeho „skutečného“ života. Sice svým zvířecím postavám dávám mnoho lidských vlastností, ale ony si často stejně najdou vlastní kreativní řešení svých otázek a problémů. Stejně jako děti budoucnosti hledají stále nová vlastní řešení, aby se svět dále rozvíjel.

Jako čtenáři přistupujeme ke zvířatům s velkou důvěrou a sympatiemi, a díky tomu dokážeme vnímat pestrou škálu různých povahových rysů. Zvířata mohou dětem pomoci, aby si dokázaly srovnat a pojmenovat to, co prožily. Zvláště malé děti se s nimi snadno ztotožní. Do vyprávění o světě zvířat tak mohou být zasazena i zásadní témata jako přátelství nebo strach a obavy. Děti potřebují stále nové příběhy, v nichž se na různé způsoby vypráví o věcech, které jim leží na srdci.

Proto mám radost, že vám mohu představit dvě zvědavé myšky Mirku a Kiki a zajíce Ferdiho. Zajímavé je, že ačkoli ilustrátor žije v úplně jiném kulturním prostředí, naprosto intuitivně vystihl charakterové rysy zvířátek a dal jim jasnou výtvarnou podobu. Znovu se mi tak potvrdilo, že příběhy a postavy z Údolí u řeky jsou srozumitelné a fungují napříč národy. Proto je dobře, že nyní vycházejí i v cizích jazycích – a těším se na reakce čtenářů.